Supervize a profesní růst

Zkušení pracovníci v pomáhajících profesích vědí, že nejvíce se naučíme s lidmi, se kterými se také nejvíce „zapotíme“. To se ovšem stane jen tehdy, když si uvědomíme komplikovanost případu či situace, když si připustíme své chyby a když jsme ochotní brát v potaz svůj osobní vklad do celého případu. Chyby při práci děláme všichni, notně k nim přispívá naše nezkušenost (celková v dané profesi či v konkrétní situaci) a také právě náš osobní vklad (který je na druhou stranu důležitý). Čím méně máme zkušeností a čím osobněji jsme v kontaktu s klientem zainteresováni, tím více se můžeme obávat připustit si nějaké selhání a o svých nejistotách a obavách s někým z kolegů mluvit. Naučíme-li se ale využívat prostředků supervize, zjistíme brzy, že se nesetkáme se zdrcující kritikou, ale naopak pochopením, podporou, někdy i dobrou radou, vycházející ze zkušenosti někoho jiného.

Při práci v týmu na nás čekají úskalí v podobě špatné komunikace, nedostatečného vymezení kompetencí, neschopnosti oddělit osobní animozity od odlišných profesionálních postojů a názorů. Existuje typ klientů, kteří dokážou (často nevědomky) rozklížit a rozhádat jinak dobře fungující tým profesionálů. Někdy jde o cílenou manipulaci klienta (selektivní sdělování informací, pomlouvání), ze které se pak snaží sám těžit výhody. Jako analogii lze použít situaci v rozvedené rodině, kde dítě poletuje mezi nekomunikujícími rodiči a snaží se z nich vymáčknout přesně to, co druhý rodič zakázal. Jindy je tu spíše nevědomá snaha klienta získat si někoho z týmu pro sebe a toho si pak zavázat např. sdělením nějakého „tajemství“, o kterém nesmí nikdo jiný vědět. Dobrá týmová supervize čistí prostor a nastavuje zrcadlo tam, kde ztrácíme odstup a sebereflexi.

Sdílením myšlenkových pochodů, postojů a emočních reakcí mezi kolegy si sami rozšiřujeme svůj repertoár myšlenkových postupů a prožívání témat, bojujeme s vlastními předsudky a stereotypem, z rutiny se opět stává dobrodružství. Učíme se jít s vlastní kůží na trh tam, kde si nejsme jistí a dostává se nám pochopení a podpora, což prohlubuje schopnost být si vědom vlastních nedostatků i silných stránek. Toto vše není jen profesním růstem, ale také růstem osobním.