Mezi charakteristiky špatné supervize patří kritizování, zahanbování, ponižování, pouhé poučování či naopak pouhé ocěňování, opečovávání, resp. vyváženost obou poloh. Dále je to špatně vytvořený vztah mezi supervizorem a supervidovaným, porušování hranic (např mezi supervizí a terapií), špatně vytvořený supervizní kontrakt a špatně načasované intervence.
O dobré supervizi hovoříme tehdy, když se supervizor i supervidovaný pohybuje v bezpečném prostoru plném podpory a přijetí dovytvářeným kvalitním vztahem mezi oběma zúčastněnými stranami. Ve skupinové supervizi je předpokladem i dobrý a bezpečný vztah mezi supervidovanými. Mezi další charakteristiky dobré supervize pak patří dobrý supervizní kontrakt a vědomá práce s etickými problémy a normami. Předpokladem je kompetentnost supervizora.